Rychlý kontakt

Telefon: +420 379 494 222
Telefon/fax: +420 379 494 311
E-mail: info@mestyskolovec.cz

Úřední hodiny

Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
7:00 - 17:00
7:00 - 15:30
7:00 - 17:00
7:00 - 15:30
7:00 - 14:00

Kalendář

<< březen 2019 >>
PO ÚT ST ČT SO NE
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Novinky e-mailem

Máte-li zájem o zasílání bulletinu, vyplňte Vaši e-mailovou adresu a v dalším kroku si nastavte o co máte zájem. Později se můžete kdykoliv odhlásit.

*E-mail:

Zajímavé odkazy

Jsme na Facebooku Jsme na Instagramu

 



Současnost Městyse Koloveč

Základní údaje:

 

Městys Koloveč
historická země: Čechy
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZO32)
okres (NUTS 4): Domažlice(CZO0321)
obec s rozšířenou působností: Domažlice
pověřená obec: Domažlice
stavební úřad: Staňkov
katastrální území: Koloveč, Zíchov
katastrální výměra: 1377 ha
počet obyvatel: 974
zeměpisná šířka: 49°29´11´´
zeměpisná délka: 13°6´33´´
nadmořská výška: 425
místní části: 2 (Koloveč, Zíchov)
adresa Městyse Koloveč: U Staré fary 142
PSČ: 345 43 Koloveč
Telefon: +420 379 494 222
Telefon/fax: +420 379 494 311
starosta Městyse Koloveč: Ing.Václav Pergl
Oficiální web: www.mestyskolovec.cz
E-mailová adresa: info@mestyskolovec.cz
Členství městyse v mikroregionech Sdružení obcí Kdyňsko – www.kdynsko.cz [›],
Sdružení obcí Domažlicko – www.svazekdomazlicko.cz [›],
Sdružení obcí Lazce
Členství městyse v místní akční skupině (MAS)

MAS Pošumaví - www.posumavi.jz.cz [›]

Územní poloha a místní význam sídla

Mapa

Městys Koloveč se rozkládá ve východní části okresu Domažlice. Okresní město Domažlice je vzdáleno 15 km jihozápadním směrem, krajské město Plzeň 50 km severovýchodně. Zeměpisná poloha Kolovče je 49,5 stupňů severní šířky. Vlastní městys leží v nadmořské výšce 425m.

Od roku1991 tvoří městys Koloveč dvě části a to hlavní část Koloveč a dále část Zíchov, která je vzdálená cca 3 km východně od hlavního sídla Koloveč. Spravované území tvoří katastrální území Koloveč a Zíchov. Katastr obce má rozlohu 14 km2, z toho rozloha samotného sídla městys Koloveč je 2  km2 a sídla části Zíchov 0,5 km2.

Městys Koloveč je také přirozeným spádovým centrem  pro  okolní obce a jejich občany ať již z hlediska dostupnosti základních služeb, pracovních příležitostí, zajištění předškolního a základního vzdělávání dětí tak i hlediska možnosti provozování různých zájmových, volnočasových a společenských aktivit občanů.

Podle fyzicko-geografického členění se nachází na jihozápadním okraji poberounské soustavy v Plzeňské pahorkatině, jejímž nejvyšším vrchem je 773 m vysoký Koráb u Kdyně. Výška kopců v okolí Kolovče nedosahuje ani 600 m /Radlice 598 m a Holec 574 m/.

Koloveč patří do povodí Radbuzy. Z území obce vytékají dva potoky: Mimovský potok teče z Kolovče přes Květkovice a Mimov do Osvračína, kde se vlévá do Zubřiny /a s ní u Staňkova do Radbuzy/ a z bývalého koupaliště pod Holcem vytéká Srbický potok, který se vlévá u Kamenice rovněž do Radbuzy.

Koloveč je obklopen ze všech světových stran zalesněnými pahorky a vrchy s dobrými vyhlídkovými možnostmi. Západní svah Hájů prodlužuje lesík zvaný Na Motvičkách, kde v místech dnešních objektů stála ve středověku chmelnice. Ta dodávala chmel do pivovaru v Kolovči v prostorách Panského domu. Dnes jsou to domy č. 35 a 145.

Detail [›]
-

Geologické poměry

Celá okolní krajina patří starohorám. Místní horniny jsou nejčastěji krystalické břidlice – většinou fility. Východně od Kolovče nalezneme spility a místy též ostrůvky žuly. Vrch Radlice je tvořen z dioritu, který zde začátkem 20.století těžila jako ozdobný kámen plzeňská firma Cingroš. Poslední práce v lomech byly zastaveny v roce 1938 z důvodu obtížné a nákladné dopravy.

Jižně od Kolovče na kopci zvaném Bílý kámen je opuštěný štěrkový lom, v němž jsou kusy křemene s dendrity na povrchu a ty jsou někdy milně považovány za otisky pravěkých rostlin.

Jihozápadní okraj prvohorní karbonské pánve začíná asi 6 km od Kolovče mezi Poděvousy a Bukovou, kde se těžilo ještě před šedesáti lety málo kvalitní černé uhlí. Začátkem 20. století se prováděly na katastru obce tři pokusné vrty pro těžbu železné rudy, a to u Květkovic, v lese na Rudě a na Zíchově. Ruda se ve všech třech místech našla, ale pro nízké procento kovu a špatné dopravní podmínky se nikde s těžbou nezačalo. Šachty byly ve 30. letech zaházeny. Podobným výsledkem skončily i zkušební vrty pro rudu uranovou v roce 1977 na více místech katastru obce.

Z počátku současné geologické doby – čtvrtohor – máme na různých místech diluviální svahové cihlářské hlíny. Před sedmdesáti lety bylo v obci šest cihelen, ale postupně všechny zanikly. U Květkovic při Mimovském potoce dříve těžili místní hrnčíři cihlářskou hlínu. Písky se těžily v Habru, u Holce a u jižního svahu kopce Radlice.

Pokud se týká půdních druhů, jsou zde zastoupeny tři: písčitohlinitá, hlinitá a jílovitohlinitá. Z hlediska zemědělsko-výrobních typů  patří místní krajina do oblasti obilnářsko-bramborářské.

Vývoj v počtu obyvatel městyse:

 

Rok Počet domů Počet obyvatel
1654 56 350
1770 70 500
1850 150 1000
1900 220 1330
1935 303 1410
1950 318 1107
2000 350 920
2008 360 974
2009 422 977
2010 424 982
2011 428 991
2012 428 978
2013 430 994
2014 435 988
Detail [›]Pohled na městys Koloveč z jihu
Pohled na městys Koloveč z jihu

K 1.1.2009 je v městysi Koloveč trvale pobytem hlášeno 974 obyvatel, z toho v části Zíchov 36 obyvatel. Ve skutečnosti ale žijí v městysi také další obyvatelé, kteří ovšem nejsou přihlášeni k trvalému pobytu. Celkem tedy fyzicky žije v městysi cca  1050 obyvatel.

Občanská vybavenost městyse

Městys Koloveč disponuje občanskou vybaveností, která je spolu s jeho přirozenou funkcí spádového centra základním  předpokladem  dalšího rozvoje tohoto sídla.

1. základní infrastruktura

Městys je vybaven kanalizací s čističkou odpadních vod, vodovodem s vodojemem, plynovodem, elektrickou, telefonní i rozhlasovou sítí,

2. odpadové hospodářství

Městys má zpracovaný fungující systém nakládání se všemi druhy odpadů, včetně sběrného  dvora a řízené skládky pro ukládání výkopové zeminy, stavební suti a podobného odpadového materiálu.

3. školství

Detail [›]Letecký pohled na budovu základní školy s přilehlým parkem a sportovním zázemím
Letecký pohled na budovu základní školy s přilehlým parkem a sportovním zázemím

Městys je zřizovatelem příspěvkové organizace Základní škola Koloveč, kterou navštěvuje cca 250 dětí  a příspěvkové organizace Mateřská škola Koloveč, kterou navštěvuje cca 50 dětí.

4. bytový fond

Detail [›]Jeden z několika rekonstruovaných bytových domů v Městysi Koloveč
Jeden z několika rekonstruovaných bytových domů v Městysi Koloveč

Městys disponuje 26 obecními byty velikosti 2+1 a 3+1, které jsou po kompletní rekonstrukci včetně zateplení vnějšího pláště budov a výměny oken a dveří.

5. sociální zařízení

Detail [›]Dům pro seniory
Dům pro seniory

Městys vlastní a provozuje penzion pro seniory s 22 byty 1+1 a zázemím a dále provozuje terénní pečovatelskou službu pro seniory bydlící v obci. Městys má zpracovaný komunitní plán.

6. doprava

Městysem prochází silnice II. třídy Koloveč – Staňkov, Koloveč – Klatovy a Koloveč - Domažlice a dále několik silnic III. třídy. Ve velmi dobrém stavu je také většina místních komunikací ve vlastním sídle.

7. zdravotnictví

Městys vlastní a provozuje zdravotní středisko s lékařskými praxemi pro dospělé, děti a dorost,  gynekologii a dále psychiatrickou poradnu. Do nedávna zde byla také provozována stomatologická ordinace. O obnovení této praxe  městys Koloveč intenzivně usiluje.

8. územní rozvoj

Městys má zpracovanou územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru Koloveč (r.1997), včetně jednotlivých změn č.1 (r.2002), č. 2 (r.2005), č. 3 (r.2007) a č. 4 (r.2009). Součástí této dokumentace je také území určené k výstavbě rodinných domů, které se postupně zaplňuje a dále území určené k drobné průmyslové výrobě. Městys  má dále zpracovanou Strategii rozvoje.Od r. 2008 probíhá v katastrálním území Koloveč Komplexní pozemková úprava.

9. kulturní a sportovní  zařízení

Detail [›]Kulturní dům na Zíchově
Kulturní dům na Zíchově

Městys vlastní a provozuje přírodní areál „Stará cihelna“ vybavený pro pořádání kulturních a společenských akcí (např. koncertů, tanečních zábav, setkání rodáků  a podobně), dále Kulturní dům v části obce Zíchov a obecní knihovnu. V městysi je dále několik hostinců. V roce 2010 bude dokončeno nové kulturní a administrativní zařízení, tj. společenský sál, spolková místnost, knihovna a prostory Úřadu městyse Koloveč včetně technického zázemí.

Detail [›]Stavba kulturního a administrativního zařízení Městyse Koloveč
Stavba kulturního a administrativního zařízení Městyse Koloveč

V Městysi se nachází sportovní areál s fotbalovým hřištěm včetně zázemí (šatny, klubovny, restaurace, tribuny pro diváky), Dále tenisové a volejbalové  antukové kurty včetně zázemí. Tyto zařízení provozuje Tělovýchovná jednota Slavoj Koloveč.

Pro sportovní a rekreační účely je také možné využít místní dětské hřiště a tělocvičnu  Základní školy Koloveč. Nedaleko Městyse se také nachází přírodní koupaliště s možností táboření.

Detail [›]Fotbalový stadion TJ Slavoj Koloveč s novou tribunou pro diváky
Fotbalový stadion TJ Slavoj Koloveč s novou tribunou pro diváky
Detail [›]Přírodní koupaliště
Přírodní koupaliště

10. církevní zařízení

Detail [›]Zimní snímek Náměstí Svobody V Kolovči s dominantou kostela Zvěstování Panny Marie a přilehlou farou
Zimní snímek Náměstí Svobody V Kolovči s dominantou kostela Zvěstování Panny Marie a přilehlou farou

V městysi se nachází sídlo Římskokatolické farnosti Koloveč, která spravuje místní faru a kostel Zvěstování Panny Marie, dále místní hřbitov s cca 500 hrobovými místy. Místní farnost spravuje také faru a kostel v obci Úboč, Lstění a filiální kostel sv.Víta v Srbicích. V místním kostele se konají pravidelné bohoslužby.

11. ostatní zařízení

V městysi se dále nachází pošta,  benzinová pumpa, obchodní dům a několik dalších prodejen a dále řada dalších zařízení služeb pro občany (restaurace, kadeřnictví, masérské služby, zámečnictví, sklenářství, sedlářství, autoopravny, atd..)

Detail [›]Obchodní dům v Kolovči
Obchodní dům v Kolovči
Detail [›]Benzinová pumpa v Kolovči
Benzinová pumpa v Kolovči

Hlavní zaměstnavatelé v městysi

Mezi hlavní zaměstnavatele patří Zemědělská a.s. Koloveč a Kartáčovna Koloveč spol. s r.o., dále G – interiér spol. s r.o., Základní škola Koloveč, Mateřská škola Koloveč a řada dalších drobných živnostníků a podnikatelů.

Kulturní a společenský život v městysi

Městys žije bohatým kulturním a společenským životem. Městys, místní spolky a také Základní a Mateřská škola Koloveč pořádají každoročně řadu pravidelných kulturních a společenských akcí mezi které patří zejména: dětský maškarní karneval, pyžamový bál a společenské plesy, masopustní průvod a veselice, stavění májky spojené s opékáním prasátka, oslavy osvobození městyse americkou armádou, uctění památky obětí 1. a 2. světové války, oslava Dne matek , oslava Dne dětí, školní akademie, pasování prvňáčků do ZŠ, letní a vánoční koncert školního pěveckého sboru „Mlejnek“, Kolovečská pouť, drakiáda, lampionový průvod, slavnostní rozsvícení vánočního stromu v Kolovči, „Živý Betlém“ a vánoční setkání občanů městyse, Vánoční besídka žáků mateřské školy, , Mikulášká nadílka atd...

Detail [›]Návštěva pana Václava Klause, prezidenta ČR v Kolovči v lednu r.2008
Návštěva pana Václava Klause, prezidenta ČR v Kolovči v lednu r.2008
 
Detail [›]Společná fotografie pana prezidenta s chotí s představiteli Městyse Koloveč
Společná fotografie pana prezidenta s chotí s představiteli Městyse Koloveč
Detail [›]Slavnostní  uctění památky kolovečským rodákům padlým v I. a II. světové válce
Slavnostní uctění památky kolovečským rodákům padlým v I. a II. světové válce
 

Kromě těchto akcí pořádá městys Koloveč v pětileté periodě Sraz rodáků a přátel městečka Koloveč a dále světoznámé Přemílání bab na mladá děvčata v divotvorném kolovečském mlýnu. Tuto lidovou taškařici, která má velký divácký ohlas,  navštěvuje několik tisíc návštěvníků.

Detail [›]Mlynáři v akci vpouští do mlýna nedočkavou bábu
Mlynáři v akci vpouští do mlýna nedočkavou bábu
Detail [›]Masopustní průvod
Masopustní průvod
Detail [›]Živý betlém
Živý betlém
Detail [›]Vystoupení tanečního kroužku dětí  Základní školy v Kolovči při oslavě Dne matek
Vystoupení tanečního kroužku dětí Základní školy v Kolovči při oslavě Dne matek
Detail [›]Dětský karneval
Dětský karneval

Na společenském životě v městysi se také velkou měrou podílí mnoho úspěšných místních spolků, díky nimž mohou místní i přespolní občané  provozovat různé volnočasové aktivity. V městysi působí Sbor dobrovolných hasičů Koloveč a Sbor dobrovolných hasičů Zíchov, dále Tělovýchovná jednota Slavoj Koloveč s oddíly fotbalu, volejbalu, rekreačního sportu a tenisu, Český myslivecký svaz - Myslivecké sdružení „Sluka“ Koloveč, Český svaz včelařů – základní organizace Koloveč, Český svaz chovatelů – základní organizace Koloveč, Český zahrádkářský svaz – základní organizace Koloveč, Český kynologický svaz – základní organizace Koloveč, Zíchov Pukl´s. - občanské kulturně - sportovní sdružení  a také Svaz postižených civilizačními chorobami občanů – základní organizace Koloveč.

Historické památky a turistické cíle

Muzeum techniky a řemesel a keramická dílna v Kolovči

Detail [›]        Dům čp. 1 rodiny Volfových s Muzeem techniky a řemesel a keramickou dílnou v Kolovči
Dům čp. 1 rodiny Volfových s Muzeem techniky a řemesel a keramickou dílnou v Kolovči
Muzeum techniky a řemesel s výstavní plochou 900 m2 a více než 6.000 exponáty patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého druhu v Česku. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se provozovaly na venkově. V současnosti se v muzeu nachází 46 kompletních řemeslných dílen, živností a dalších 12 technických expozic. Návštěvníci mohou zhlédnout například tyto řemeslné dílny – řeznickou, pekařskou, cukrářskou, vlásenkářskou, bednářskou, sedlářskou, kloboučnickou, kartáčnickou, kamenickou a hodinářskou. Ze živností zaujme holičství a kadeřnictví, hostinec, koloniální obchod, řeznický obchod, tkalcovna i ordinace dentisty s laboratoří. Dále je k vidění expozice hodin a hracích strojů, kočárků a hraček, elektropřístrojů, zařízení kuchyně, pastí na zvířata, zpracování mléka i hasičskou zbrojnici. Součástí prohlídky je hrnčířská dílna rodiny Volfů, která je stále v provozu. Již od r. 1785 vyrábí v Kolovči rod Volfů tradiční lidovou keramiku. Hrnčířské řemeslo se v této rodině dědí z otce na syna již po sedm generací. Rodinnou tradici založil Lambert Wolf a v současnosti v ní pokračuje Rudolf Volf se synem Martinem. Kolovečská keramika je charakteristická svým červenohnědým střepem a tradičním dekorem. Od r. 1900 se vyrábí také tmavě modrá keramika. Všechny výrobky jsou vyráběny ručně a do dnešních dnů jsou dodržovány původní technologické postupy. Za svou práci byl Rudolf Volf jmenován „Mistrem lidové umělecké výroby“ a v r. 2001 obdržel z rukou ministra kultury titul „Nositel tradice lidových řemesel“.

Fara a kostel  Zvěstování Panny Marie v Kolovči

Detail [›]Fara s kostelem Zvěstování Panny Marie v Kolovči
Fara s kostelem Zvěstování Panny Marie v Kolovči
První historické zmínky pocházejí ze 16. století. V roce 1729 kostel vyhořel, ale již v roce 1732 byla dokončena jeho barokní přestavba včetně výstavby nové fary. Pozůstatek původní věže byl upraven na sakristii a první patro jako oratoř, spojena krytou pavlačí s farou. Velkou zásluhu na opravě kostela a výstavbě fary měli patroni kostela Černínové z Chudenic.

Roku 1868 byla kostelní loď o 5 metrů prodloužena a po 10 – ti letech se dostavěla i věž vysoká 35 m, která je dominantou středu městyse. Zařízení kostela je novodobé, unikátní je především originální plastika „křížová cesta“ , která zdobí vnitřní stěny kostelní lodi. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která pochází z roku 1776.

Kolovečská Radnice

Původní stavba radnice vyhořela při velkém požáru v roce 1729. Tehdy bohužel shořely nejstarší listiny ( dekrety o udělení práv – např- trhového, hrdelního apod. ), kroniky a další doklady, včetně celého archivu městečka Koloveč. Budova se pravila jen provizorně a posléze v letech 1826 – 1830 byla vystavěna radnice nová s věžičkou a hodinami ( původně slunečními ). Dnes je již budova využívána jako knihovna a spolková místnost.

Detail [›]Stará radnice v Kolovči
Stará radnice v Kolovči

Zajímavá místa v okolí  Kolovče

Městysem Koloveč prochází hojně využívaná cyklostezka Plzeň  - Regensburg, ze které je možné buď formou pěší či na kole shlédnout zajímavá místa v okolí Kolovče.
Z nejvyššího kopce Radlice, jehož kóta je 600 metrů, je za dobrého počasí rozhled až k Plzni na Radyni ve směru jihovýchodním.

V roce 2008 vybudovala obec Koloveč  na kopci mezi Radlicí a Holcem směrem k Zíchovu  „Kolovečskou vyhlídku“, hojně navštěvovanou jak místními občany při procházkách po okolí, tak turisty. Je z ní krásný rozhled na panorama Šumavy  a Českého lesa,  s Javorem a Ostrým, Čerchov a Haltravou, Zvonem a dále Přimdou a Sedmihořím.

Zajímavá je také vycházka na zříceninu hradu Netřeb. Tento zalesněný kopec /3 km jihozápadně od Kolovče/ je státní přírodní rezervací. Roste tam na dvě stě mohutných tisů starých až 600 let. Na některých místech mají kůru sloupnutou a na holém kmeni roste otrus žlutý. Pro veřejnost tyto tisy objevil dr.Ladislav Čelakovský, který často pobýval v chudenickém zámku hraběte Jana R. Černína. Na tyto tisy se zde byl podívat v r. 1910 botanik prof. Ascherson z Berlína. Na vrcholu je zřícenina hradu Netřebu, který vznikl ve 14. století v době pánů z Rýzmberka, ale již v 15. století byl pustý, vypálený. Zůstala jen část hranolové obytné věže, zbytky zdí, příkop a valy. Na Netřebu ze vzácnějších rostlin můžeme najít lýkovec, lilii zlatohlavou, barvínek a na pastvinách v podhradí i hořec.

Pět kilometrů jihovýchodně od Kolovče směrem na Chudenice je v lese empirový zámeček Lázeň – od r. 1859 bývalé letní sídlo hrabat Černínů. Nad Lázní na kopci je rozhledna „Bolfánek“ upravená z věže bývalého poutního kostela sv. Wolfganga, zrušeného r. 1785. Pod Bolfánkem najdeme v lesích tzv.  Americkou zahradu – přírodní rezervaci se vzácnými cizokrajnými, zvláště severoamerickými dřevinami. Nejvzácnější a zároveň největší evropský exemplář dřínu floridského je jedle douglaska, 40 metrů vysoká.

Asi 3 kilometry severně od Kolovče je na kopci u Srbic románsko-gotický kostelík sv.Víta z 12. stol., nejstarší stavba v okolí. Na polích okolo kostelíka se nacházelo mnoho střepů a předmětů z dob před více než tisíci lety. Místo bylo osídleno již v době předhistorické. Na gotickém ostění vchodu na hřbitov jsou vybroušené zářezy, prý z doby, kdy husité tudy táhli proti křižákům /bitva u Domažlic r. 1431/ a z dob válek napoleonských, a tehdy si zde o ostění bojovníci ostřili své zbraně.